Význam hodnocení minoritních složek mléka

Močovina, kyselina citrónová (KC), volné mastné kyseliny (VMK) a ketolátky (KL) jsou energeticko-dusíkaté metabolity s úzkou vazbou na výživový stav dojnic. Minoritní složky mléka se tak mohou stát vhodným pomocným nástrojem pro specialisty na výživu, popř. i reprodukci dojnic.

Močovina

Množství močoviny v mléce je považováno za kritérium zásobování organizmu dusíkatými látkami. Fyziologický obsah močoviny je uváděn od 20 do 30 mg/100 ml mléka. S vyšší užitkovostí dojnic je tolerován i vyšší obsah močoviny (do 35 mg/100 ml). Přebytek N-látek v krmné dávce vyvolává vysokou tvorbu amoniaku v bachorovém prostředí, který nestačí bachorová mikroflóra zpracovat. Přebytečný amoniak prostupuje stěnou bachoru do krve a v játrech je detoxikován na močovinu.

Křížovou analýzou močoviny a bílkovin je možné vyhodnotit vyrovnanost výživy (živin v krmné dávce).

Obsah močoviny v krvi a potažmo v mléce v průběhu dne kolísá. Nejvyšší je cca 4 až 6 hodin po nakrmení. Nejnižší před krmením.

Kyselina citrónová

Přirozeně se kyselina citrónová vyskytuje v syrovém mléce v koncentracích od 8 do 10 mmol/l.

Nízký obsah KC pod 6 mmol/l signalizuje nedostatek energie pro vyrovnaný metabolizmus dojnic a naopak zvýšená koncentrace KC nad 12 mmol/l energetický přebytek. Stanovení KC je vhodné v individuálních vzorcích mléka jako „potvrzovací“ vyšetření (parametr) v souvislostech se sledováním trendů obsahu dalších složek mléka (bílkovin, močoviny, kvocientu T/B, apod.).

Volné mastné kyseliny

Volné mastné kyseliny (VMK) se v mléce přirozeně vyskytují v tukové a mírně i ve vodní fázi v malém množství. Zvýšený obsah VMK v individuálních vzorcích mléka signalizuje metabolické problémy (energetický deficit ve výživě, negativní energetickou bilanci v první fázi laktace, lipomobilizační syndrom, ketózy). Rovněž zdravotní problémy dojnic (onemocnění mastitidami, zvýšení počtu somatických buněk) se projevují ve vyšším množstvím VMK v mléce. Jako další příčiny jsou uváděny zkrácené intervaly mezi dojeními, vícečetné dojení a též špatná kvalita objemných krmiv.

Z fyziologického hlediska tyto problémy způsobují, že část mastných kyselin není syntetizována na tuk a přechází z krve do mléka. To je zpravidla doprovázeno nedokonalou tvorbou obalů tukových kuliček vznikajících oddělením koncového (apikálního) pólu sekrečních buněk v alveolách mléčné žlázy (tuková složka mléka je ve formě kuliček o velikosti 0,5 až 6 mikrometrů naplněných převážně triglyceridovými sloučeninami – tukem).

Nekompletností obalů tukových kuliček tvořených proteino-fosfolipidovou membránou zpřístupňuje jejich obsah lipolytickým enzymům přirozeně se vyskytujícím v mléce (spontánní lipolýza). Také bakterilální kontaminace mléka psychrotrofní a termorezistentní mikroflórou je dalším zdrojem lipáz (indukovaná lipolýza). Zhoršená hygiena dojení je tedy další příčinou zvýšeného množství VMK v mléce. Rovněž mechanické namáhání v průběhu procesu dojení a uchovávání mléka po nadojení (transport mléčným potrubím, přečerpávání mléka, nešetrné chlazení – namrzání) způsobuje destrukci tukové složky mléka.

Z hlediska technologické kvality mléka pro mlékárenské zpracování je mléko se zvýšeným obsahem VMK problematické pro výrobu kvalitního másla, výrobků s vyšším obsahem tuku (smetany) a trvanlivých výrobků obecně. Výskyt termostabilních lipolytických enzymů mikrobiálního původu může i po pasteraci negativně ovlivnit kvalitu finálních mléčných výrobků.

Obsah VMK byl dosud pravidelně sledován v bazénových vzorcích mléka. Podle ČSN 570529 je maximální přípustný obsah 1,3 mmol/100g tuku. Průměrné měsíční hodnoty obsahu VMK se v loňském roce pohybují od 0,96 (v lednu 2009) po 1,65 (v říjnu 2009).

Výsledky stanovení VMK v individuálních vzorcích odebraných pro účely KU je vhodné využít jako součást hodnocení výživného a případně zdravotního stavu dojnic. Doporučujeme porovnávání se skupinou ve stejné fázi laktace, s průměrem chovu, v souvislosti s počtem SB ve vzorcích mléka. Připravujeme statistické zpracování výsledků hodnocených chovů tak, abychom mohli uživatelům poskytnout podrobnější údaje pro aktualizaci využití tohoto parametru v současných podmínkách.

Ketolátky (ketony, aceton)

Význam sledování koncentrace ketolátek v individuálních vzorcích mléka má podstatně vyšší diagnostickou hodnotu než sledování jejich obsahu v bazénových vzorcích mléka. Procento dojnic u nichž lze předpokládat zvýšený obsah acetonu je, vzhledem k celé skupině produkčních dojnic, poměrně malé a tak dochází v bazénových vzorcích ke zředění množství acetonu na normální hodnoty. Sledování ketolátek v individuálních vzorcích je doporučeno zejména u dojnic v první třetině laktace.

Ketóza (detekovaná též zvýšeným množstvím ketolátek v mléce) postihuje vysokoprodukční dojnice v období negativní energetické bilance – primární ketóza* (odbourávání tukových a bílkovinných rezerv – hubnutí) při značném zatěžování jater. Ketóza má pozvolný nástup a setrvačnost průběhu. Dochází ke snížení užitkovosti, obranyschopnosti (riziko mastitidních infekcí) a též ke zhoršení reprodukčních ukazatelů. V individuálních vzorcích mléka jsou referenční hodnoty koncentrace acetonu 3 až 7 mg/l (0,5 až 1,2 mmol/l). Včasná detekce nastupující ketózy a odpovídající korekce krmné dávky může zabránit rozvinutí závažného produkčního onemocnění.

zpět